Sestry očima stejné

20. června 2014 v 9:17 | Almonea |  Povídky
Ahoj, lidi. Asi před dvěma rokama jsem napsala první kapitolu knížky, kterou asi nikdy nedopíšu. Takže snad se vám to bude líbit.

Proboha, co to bylo?" vydrala ze sebe sotva slyšitelně Angie a prudce zmáčkla brzdu. Zadní kolo podklouzlo na písku, ale Angie udržela rovnováhu, zastavila a ve strnulém úžasu ukázala prstem před sebe. "Vidíš to?" křikla.
Míša zabrzdila jen o pár metrů dál a ohlédla se: "Co by to mělo bejt? Kopce, co jinýho?" Už se chystala znovu nasednout na kolo.
Angie to ani nenapadlo. Dál ukazovala roztřesenou rukou kamsi před sebe.
"Tam, viděla jsi to?"
"Ne a ani o to nestojím. Nebo možná jo. Cos tam vlastně viděla?" Míša v sobě prostě nezapře zvědavost.
"Ten pták… ten…" Angie se zadrhla.
"Jestli to nevíš, tak je jaro a ptáci se vrací z teplých krajin." Odpověděla Míša šťastná z toho, že konečně může dělat chytrou.
"To jo ale vlaštovky nemají hadí tělo."
"Sama si včera říkala, že potřebuješ na oční."
"Ale to sem viděla, jak kotě honí pitbula." Řekla Angie nakvašeně a probodla ji pohledem.
"Opatrnosti není nikdy dost." Odpověděla Míša a výmluvně pokrčila rameny, jakože neví.
Ještě dvakrát se Angie zahleděla tím směrem, než vydýchala šok a trochu se uklidnila. Pak obě zvedly kola a vydaly se zpátky k městu.
Angie se mohla ohlížet, kolikrát chtěla, a nic by jí to nebylo platné. Ten podivný, tichý šustivý zvuk v křoví, jak se šupiny otíraly o spadané listí, byl moc tichý, než aby ho postřehla… A tak se koukla dopředu a jela dál.
Zatímco dívky sjížděly z kopce dolů, hadopták se vyplazil z křoví a mrtvolným pohledem očí temných jak asfaltové tůně, je sledoval, dokud nevypadaly jako mravenečci prchající k mámě, ke královně… Kdoví kam…
"Ahoj tatínku," řekla Angie, když přišla domů a políbila otce na čelo "Máma je v práci?" zeptala se, i když věděla, co odpoví. Samozřejmě že jo. Jako vždycky naštěstí. Angie měla ze začátku pokušení říct macecha, ale tatínek jí za to už dvakrát vynadal a tak radši nic neriskovala.
Angieina pravá maminka zemřela při porodu, když se Angie a její sestra Erika draly na svět. Jednovaječná dvojčata si lidé pletou, ale v jejich případě to fakticky nehrozilo. Angie byla ta s vlasy na mikádo, zářivým úsměvem a akčním výrazem ve tváři. Zatímco Erika měla vlasy dlouhé lehce vlnité a nejradši si na půdě, kde mohla být sama, kreslila obrázky.
Ale kaštanovou barvu vlasů měly obě, stejně jako oříškové oči nebo úsměv, který tolika klukům připadal tolik úžasný.
Táta se na ni otočil ale místo odpovědi jen lehce pokýval hlavou.
Angie vyběhla po schodech do druhého patra, kde měla pokoj společně s Erikou, a vešla dovnitř…
Výkřiky typu "ÁÁÁ!!", "MŇÁŮŮ!!!" a "Serenity ty jsi mě vyděsila!" se po otevření dveří ozývaly celým domem.
Serenity byla kočka dívčiny macechy a ráda si lehala k Angie a Erice do pokoje před dveře nehledě na to že vždycky, když do ní vrazily a zavřeštěla jak smyslů zbavená.
"Tak pojď, odneseme tě do pelíšku." Zašeptala Angie a už podruhé za tohle odpoledne vydýchávala šok.
Na schodech se srazila s Erikou.
"Tak co přežilas tu vraždu?" zeptala se Erika a na tváři jí pohrával pobavený úšklebek.
"Jen se směj. Já na tu blbou kočku vždycky zapomenu. A vůbec jak se dostala dovnitř? Copak ty nezamykáš?"
"Zamkla jsem jednou a tys mi vynadala." Odvětila s nevinnou tváří.
"Dobře upřesním to. Copak ty nezamykáš, když není nikdo uvnitř?"
"Ne, ty máš klíče."
"Fakt a kde?"
"Já nevím tys je někam dala."
"Já ti řeknu kam. T-O-B-Ě!!!"
A takhle to táhly až do večera.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucienne Lucienne | E-mail | Web | 22. června 2014 v 12:07 | Reagovat

Sesterské hádky! :D To miluju :D
Povídka je moc hezky napsaná, myslím, že bys rozhodně neměla házet flintu do žita a určitě ji dopiš. Vypadá to zajímavě. :)
Btw, Serenity je fakt pěkné jméno pro kočku :);)

2 Almonea Almonea | Web | 23. června 2014 v 18:33 | Reagovat

[1]: Děkuju. :D No já nevím. Knížky většinou začnu, ale pak už nedopíšu. Ještě uvidím.

3 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 25. června 2014 v 14:02 | Reagovat

Teri, tak tohle je fakt supr povídka :D Rozhodně to dopiš :D
Z těch hlášek na začátku jsem nemohla, prej: "Sama si včera říkala, že potřebuješ na oční." :DDDD
Souhlasím s Luc, je to moc dobře napsaný, přidej sem i ostatní kapitoly. ;)

4 Teteyza12 Teteyza12 | Web | 27. června 2014 v 18:13 | Reagovat

[3]: Sweetheart, to psala Al, jen abych si něco nepřivlstňovala. Napsala to z mého profilu, proto je to stejná profilovka. :)
A Al mi říkala, že ostatní kapitoly nemá :) To je celá ona. ;D

5 Eleanor Eleanor | E-mail | Web | 28. června 2014 v 13:05 | Reagovat

[4]: Aha :DDDD Ale to je celkem škoda, byla by to velmi dobrá kniha ;)

6 Teteyza12 Teteyza12 | Web | 28. června 2014 v 21:39 | Reagovat

[5]: No jo. Co naděláš. Ona většinou začne knížku a nedopíše, takže to je u ní úplně normální... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama