Druhá strana

4. května 2015 v 23:08 | Teteyza12 |  Povídky
Čauky, lidi! Já vás vítám u dalšího článku zde na mém blogu. :) Tentokrát to bude taková jednokapitolová povídka :) Takže, co už :D


Povídka o mateřské lásce, která trvá až do záhrobí :) Plus upíří tématika. Doufám, že se bude líbit :)

Druhá strana

Procházela jsem se po městě plném lidí, kteří mě nemohli vidět, nemohli se mě dotknout, nemohli vycítit moji přítomnost. Jako mrtvá upírka jsem byla tady na Druhé straně úplně sama. Kromě pár vyjímek, ale většinou jsem tu byla jen já a lidé, na které jsem se mohla koukat. Viděla jsem i, jak zemřela má dcera. Má ubohá Charlotte. Nikdy jsem jí nechtěla ublížit, ale ublížilo jí to, že mě zabili...

Po delší době, co jsem šla rovně, jsem odbočila do postranní uličky. Už delší dobu jsem sledovala mé přátele, abych věděla, jak si vedou. Měli nutkání se omylem zatahovat do potíží. Kdokoliv by řekl, že vyhledávají potíže, ale když s nimi někdo pobude delší dobu, tak zjistí, že potíže si vyhledávají je. Neal zrovna něco řešil se svým dvojčetem Ryanem. Bylo jim čerstvě 30. Jejich sestře, Megan, bylo nedávno 28. To její problémy se většinou řešily, protože se zamilovala do upíra. Onen upír, Matthew, byl můj bratr. Vypadal stejně staře jako Ryan a Neal, ale upíry jsme už od roku 1628. Je to dost. Když si vezmu, že mi bylo 36, když mě přeměnili, mému bratrovi bylo 30 a mé krásné Charlotte bylo 16. Já žila už 423 let, Matt žil už 417 let a Charlotte 403 let. Matthew přišel o celou svou rodinu. Poslední, kdo mu zbyl jsem byla já a Charlotte. První ztratil mě a pak Charlotte. Držel se statečně jen díky Megan. Matthew pomalu kráčel v černém obleku s černou košilí. Stále truchlil za mne a hlavně za Charlotte.

Ryan měl též zajímavý příběh. Byl mladší z dvojčat, ale o to silnější. Jednou, když se snažil zachránit topící se dívku, tak se sám utopil. Nevydržel to. Po chvilce ho Neal vytáhl z vody a provedl resuscitaci. Naštěstí se mu Ryana podařilo zachránit. Jenže od té doby Ryan vidí duchy. Viděl jeho mrtvou sestru, ale ta zemřela, jako upír. Chtěla jím být, ale nestihla se včas napít lidské krve... Vidí pouze nadpřirozené duchy. Je možné, že vidí i Charlotte. Stála jsem opřená o zeď, tak aby na mě Ryan neviděl. Netušila jsem, že se otočí až úplně někam do háje. Spatřil mě. Viděla jsem jeho pohled. "Shannon," řekl a všichni ostatní se otočili směrem, kterým koukal. Podívala jsem se na něj a přešla jsem blíž. "Ryane," Do očí se mi nahrnuly slzy. "Potřebuju vědět jednu věc," začala jsem. Opravdu jsem potřebovala vědět jen jednu, ale stejně jsem se zeptala na víc. "Viděl jsi v poslední době Charlotte?" zeptala jsem se ho. Slzy mi začaly stékat po tvářích. "Od její smrti jsem ji viděl jen jednou." Pomalu jsem přikývla. "Jste všichni v pořádku?" zeptala jsem se dál. Ryan přikývl a já vrhla pohled na Matthewa. Upíral pohled na místo, kde jsem stála, i když mě neviděl. "On vám chodí na hrob každej den," přisvědčil bez otočení. Matthew sklopil oči. "Myslím, že nyní už můžu dojít klidu," řekla jsem mu, i když to nebyla pravda, protože bez Charlotte jsem klidu dojít nikdy nemohla.

Po rozloučení s ostatními jsem se procházela po prázdné ulici. Částečně jsem byla smířená s tím, že svou dceru už nikdy neuvidím, ale větší část po ní truchlila. Nemohla jsem najít klid, dokud nebudu vědět, co s ní je. Rozhlédla jsem se. Nikoho jsem tu neviděla. Nikdo jiný tu nebyl. Byla jsem tu tak sama. Koukla jsem na náměstí. Až tak sama ne. Nějaká postava stála přímo na kraji náměstí. Popošla jsem blíž. Zjistila jsem, že je to mladá dívka. Není možná. "Charlotte?" zeptala jsem se, ale už jsem věděla, že je to ona. Její oči se rozevřely a rozesmála se. "Mami?"Do očí nám oběma vhrkly slzy. Rozeběhla jsem se k ní a objala jsem ji. Nyní jsem mohla dojít klidu. Myslím, že i Charlotte mohla. V pevném sevření jsme se na sebe usmály a okolo nás se rozprostřelo bílé světlo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Elijah.devotion Elijah.devotion | 4. července 2015 v 12:02 | Reagovat

Moc hezke Tete! I slzicka ukapla!♡♡♡

2 Teteyza12 Teteyza12 | Web | 28. září 2015 v 19:43 | Reagovat

[1]: Jé, děkuji :3 No jo, snažila jsem se

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama